Vernisáží otevíráme novou výstavu s názvem NEURČITÝ ČAS, která je výběrem z grafických prací výtvarníka Jana Kavana z Prahy. Udělejte si společně s námi hezký večer a přijďte se podívat ve čtvrtek 3. února v 19 hodin do Eagle Gallery, do Kabinetu grafiky na Nemocniční ulici č. 8a v Šumperku.

Výstavu uvede náš host, kterého vám představíme v rámci cyklu Osobnosti regionu. Tentokráte jsme zabrousili do oblasti bankovnictví a peněžnictví a pozvali jsme do galerie ředitele šumperské pobočky UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, pana Pavla Krňávka. Možná se přímo od něj dozvíte, jakým způsobem pracuje manažer jedné z nejodolnějších bank v Evropě. A nebojte se, o peníze (ne)půjde především…

Hledáte-li zpívajícího pianistu a entertainera v jedné osobě, není na českém trhu velký výběr. Pobavit a zaujmout široké spektrum diváků je sice pořádná makačka, ale pokud to zvládnete, přináší to veliké uspokojení. Piáno Richarda Pogody s podporou swingujícího saxofonu Miroslava Švihálka to umí zvládnout bravurně a získá publikum vždy na svou stranu. A to nejde jen o starší ročníky. Nejen na přání výtvarníka jsme si dovolili z rozsáhlého repertoáru vybrat písně ze Semaforu.

Jan Kavan (nar. 1947 ve Zlíně), syn akademického sochaře a vysokoškolského pedagoga Jana Kavana staršího, vyrůstal obklopen uměleckými monografiemi, ilustrovanými knihami a uměleckými díly. Tyto podněty, včetně nikterak dogmatického otcova vlivu, jej přivedly nejprve ke studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově a posléze, od roku 1966, na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Studoval zde v době, kterou sám označuje za dobu „psychologického dramatu“. Jeho součástí bylo i to, že se na postu vedoucího ateliéru, který navštěvoval, vystřídali celkem tři profesoři. Antonín Strnadel, Jiří Trnka, a nakonec Zdeněk Sklenář spolu se svým asistentem Jiřím Anderlem.  Pod Sklenářovým vedením v roce 1972 absolvoval.

• 

• 

Akcentací fantazijní složky díla, pečlivě budovaným vztahem ke kresbě a důsledným obeznámením s možnostmi grafických technik jej studium vybavilo skvělými formálními a technickými dispozicemi. Jak sám říká, faktický vliv však na jeho tvorbu měla spíše dobová atmosféra a účast v „normalizační zákopové válce“. Ve světě výtvarného umění se vedla o svobodné umělecké vyjádření proti partajně protežovanému socialistickému realismu. Od počátku byl přitahován surrealismem a jeho odnožemi. Domácími i zahraničními. Od poetismu, přes magický realismus až k nové figuraci a české grotesce. 

• 

• 

Spojením těchto vlivů – historického a estetického – vzniká nakonec jeho jedinečný styl, který sám označuje jako „nepravděpodobný realismus“. Nikde sice nenajdeme jeho manifest, či programové vyjádření, ale z různých fragmentů se můžeme pokusit o jeho rekonstrukci. Dalo by se říct, že staví na třech základních pilířích. V prvé řadě odmítá, snad pod vlivem nové figurace a podprahově i otcovy tvorby, rezignovat na zobrazování lidské figury, která se mu stává základním výrazovým prostředkem. Za druhé odmítá rezignovat na naraci, kterou vzájemné vztahy těchto figur utvářejí. Zhmotňuje tak své vize podněcované osobní zkušeností s lidským světem, jehož je poněkud paradoxně sám součástí.

Zastává pozici teoretika – pozorovatele, která se v mnohém blíží pozici antropologa, filosofa společnosti, či sociologa. Na rozdíl od nich ale svá zjištěni vrací zpět do mytopoetické sféry. Hrdinové jeho grafických příběhů jsou obnažováni, svlékáni, ba dokonce stahováni z kůže. Jsou podrobováni anatomicky detailnímu zkoumání vlastní bytnosti, z níž pramení vše, co na svých bedrech nesou. Univerzalita takové psychosociální výpovědi je umožněna vytržením hlavních aktérů z konkrétního časoprostoru a jejich navrácením do onoho „in illo tempore“. Kavanovy bytosti jsou vsazeny do neurčitého času i prostoru, protože pouze takto mohou aspirovat na výpověď o sobě samých, jejíž pravdivost nepomíjí se změnou nálad a poměrů. Snad právě proto se jeví být tolik nepravděpodobnými.  Nad tím však dominuje estetické pravidlo kompozice a řádu, které tvoří třetí pilíř nepravděpodobného realismu a zakládá samu grafickou praxi. Začíná se „kondiční kresbou“, jakýmsi záznamem, či studií a pokračuje „sochařskou grafikou“ – hledáním optimální kompozice tiskových matric na základě vzájemného překrývání přípravných plánů a střihů.

Jan Kavan k tomu sám říká:

„Zkouším zobecňovat současnost a aktualizovat mýty. Ale to vše se podřizuje hledání tvaru, výrazu a kompozice.“ „Osvobodil jsem se od popisnosti. Vše se nyní děje na papíře, v rámci jeho abstraktního prostoru, limitováno pouze jím. Tato metoda nabízí různé možnosti komponování obrazu a utváření rozmanitých kompozic z jedné, hraní si s ní.“

Tento modus operandi jej nakonec přivedl až k dadaisticky podbarveným cyklům Sestrojenci a Nalezenci, jejichž taxonomie, kterou sám vytváří, v mnohém evokuje básnickou tvorbu Christiana Morgensterna.

Vedle volné grafické tvorby se Jan Kavan věnuje rovněž ilustraci, ex libris, tvorbě poštovních známek a kresbě, kterou doplňuje technikou airbrushe. Spolu s manželkou, sochařkou Stanislavou Kavanovou, jsou autory dvou animovaných filmů. V letech 1997–2010 působil jako pedagog na SOŠ a VOŠ Václava Hollara v Praze. Od roku 2002 je kurátorem nekomerční Galerie U zřícené lávky v Troji. Předsedá Komisi pro tvorbu poštovních známek při České poště.  Za dobu svého aktivního uměleckého působení uspořádal více než 70 autorských výstav doma i v zahraničí a je držitelem řady cen a vyznamenání.

Výběr samostatných výstav:

1992 Zámecká galerie Allaman (Švýcarsko)

1996 Galerie Black Fish, Portland (Oregon – USA)

1997 Galerie Pyramida, Praha

1998 Univerzitní knihovna, Pardubice

2000 Galerie Atrium, Praha

2001 Galerie Hrozen, České Budějovice

2005 Galerie Špejchar, Chomutov

2007 Galerie Hollar, Praha (Nepravděpodobný realizmus)

2009 Poštovní muzeum, Praha

2010 Kladno – Zámecká galerie (Nenadálá retrospektiva)

2011 Galerie Domu kultury, Bol (Chorvatsko)

2014 Zámecká galerie Krkonošského muzea Jilemnice

2017 Galerie Hollar, Praha (Nepravděpodobný realismus II)

2018 Zámecký skleník, Boskovice

2021 Galerie Karla Samšiňáka, Šolcův statek v Sobotce

Výstavu vybral a sestavil, kurátorský text sepsal a osobně dílo odborně zhodnotí a představí návštěvníkům kurátor Eagle Gallery Mgr. Lukáš Koval, PhD.

Obchod s grafikou je během vernisáže otevřen.

Občerstvení i vína Znovínu Znojmo budou pro návštěvníky jako obvykle k dispozici.

Další akce v Eagle Gallery:

31.3.2022   Dernisáž výstavy Jana Kavana

  7.4.2022   Otevření Pavilonu a vernisáž výstavy o historii Pavilonu

14.4.2022   Vernisáž výstavy Karla Musila

Děkujeme za trvalou podporu společnosti PLATIT a.s.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Text s využitím zdrojů Tomáš Aberle, kurátorský text Lukáš Koval

Foto archiv autora, T. Aberle a L. Koval

Plakát, pozvánka relin.cz

Mediace M. Koza